V pondělí 5.2. nám povídala svůj příběh Jitka Jägerová o tom, jak pobývala v Africe v Kongu a pomáhala dětem i dospělým infikovaným virem HIV. Vysvětlovala jim, jak se před tímto virem chránit, jak chovat slepice, co se dá jíst kromě jejich kukuřičné kaše, hrála jim na kytaru a mnoho dalšího. Prvně tam několik týdnů byla sama, později jí pomáhala mladá Japonka.
Dříve, než ji tam poslali, absolvovala přípravu na soukromé škole v horách poblíž Lillehammeru v Norsku, kde si na studium musela vydělávat. Příprava byla zajímavá, ale náročná. Několikadenní pobyt v norské přírodě s mnohakilometrovým přesunem, zimní koupání v jezeře, prostopování se na určité místo, různé workshopy a performance, happeningy, kterými se studenti v Norsku snažili provokovat kolemjdoucí a vtahovat je do akce. Ale hlavně je na něco upozornit…
Jitka je kreativní bytost, tvoří, žije si své sny, a když se do něčeho pustí, tak je to opravdové. Jak říkala: „Možná to zkusím v Indii“. No uvidíme, třeba se s ní ještě setkáme. Ať se ti, Jitko, daří…
Ivo Chocholáč
