Co o návštěvě KRNAPu napsal Jonáš
„Víte, co je v Krkonošském národním parku to nejcennější, co je nutné nejvíc chránit?“ Tak se ptal studentů náš dnešní průvodce Kuba Kašpar. A raději si sám hned odpověděl. Nejsou to ani krkonošské lesy, ani (byť určitě zajímavá) rašeliniště, ale krkonošská tundra – tundra v srdci Evropy.
Díky unikátním přírodním podmínkám se v našem nejvyšším pohoří vytvořila a uchovala oblast arkto-alpínské tundry. V Krkonoších se tak dodnes zachoval terén, který byl dlouhodobě formovaný ledovci a mrazivým klimatem. Typické jsou i zbytky severské a alpínské tundrové květeny a zvířeny. S tundrou se v Krkonoších setkáme na nejvyšších vrcholech, na náhorních plató a v bývalých ledovcových karech.
Docela rychle stoupáme údolím Bílého Labe. Drobně prší, kameny jsou mokré, pěkně to klouže, všude se válí mlha. Jen když se na chvíli zvedne, vidíme, že řeka vytváří na příhodných plochých místech meandry, které jinak známe spíše z dolních toků řek a z nížin. Jinde zase voda rychle skáče přes kamenité prahy a vytváří malé peřeje.
Co ještě můžeme vidět v krkonošské tundře? Mrazové sruby, suťová pole, mrazem tříděné půdy, kamenné mrazové růže. A také severské rostliny a živočichy, kteří mají v Krkonoších jižní hranici svého rozšíření. Říkáme jim glaciální relikty. Z rostlin sem patří všivec sudetský, ostružiník moruška – ta, co z ní v Laponsku dělají úplně všechno :), lomikámen sněžný a tři mechy. Pak ještě jedna pilatka a jedna moucha kroužilka. Ty jsme ale neviděli, tak si alespoň ukazujeme opravdický severský lišejník – pukléřku islandskou a několik druhů dutohlávek. A samozřejmě mapovník zeměpisný, ten teď už pozná úplně každý.
Blížíme se k Luční boudě, studenti nasazují docela svižné tempo. Přemýšlím, co mi ta dnešní exkurze připomíná. Všudypřítomná mlha, mrholení, lišejníky, smekavá žula. Vím. Severní Švédsko, Jokkmokk nebo spíš NP Abisko, možná ještě nějaké norské hory. S jediným rozdílem: „Kubo, kde jsou komáři, v Laponsku byl všude déšťa a komáři.“ Kuba chvíli nechápavě kouká, kroutí hlavou a raději běží za studenty směr Luční. Ale i bez komárů se nám výlet do deštivé podzimní tundry vydařil.
Hádanka na konec: jsou přiložené fotky z Krkonoš nebo byly pořízené ve Skandinávii?
Helena Trkalová
