Vždycky, když někde řeknu, že jedu na expedici, lidé se rozdělí na dva tábory. Jedna část se začne smát a odejde, druhá skupina se zhrozí, nechá si vysvětlit, oč jde, a rozloučí se se zdvořilostní větou „Tak hlavně, jestli vás to baví.” A ano, tento úvod znamená, že se budeme bavit o expedici.
Expedice začíná už někdy v březnu, kdy se vybírá místo pro naši pozdější činnost. Tentokrát jsme píchli do mapy kousek od Litoměřic, konkrétně do Mentaurova. I my jsme byli překvapeni, že existuje takové místo, nebojte. Přesuňme se v čase a v kalendáři nalistujme začátek června. Přípravy jdou do finále, sestavený jídelníček čeká na schválení, expediční plány se rýsují, bortí a následně zas rýsují. Rozděleni ve skupinách přemýšlíme o svých funkcích, den po dni prezentujeme naši dosavadní činnost. Po třech dnech přípravy se jede naostro.
Seřazeni na vlakovém nádraží, odhodlaní čelit třem přestupům, přemýšlíme nad následujícími sedmi dny. Někteří mají nabitý program natolik, že musí začít s expedičením už po příjezdu do Litoměřic. Odpojují se Poutníci a Geologové, ostatní čtyři skupiny vyráží směr Skautská základna Mentaurov. Jak tohle dopadne, nikdo neví.
Dorazili jsme, konečně! Dopřáváme si zasloužený odpočinek po dopoledním cestování a vrháme se do plánu bádání na ostatní dny. Upřesňujeme návštěvy muzeí, schůzky s odborníky. Po každém namáhavém dni nás čeká setkání, na kterém dáváme report ostatním o tom, co jsme udělali za uběhlý den, a vyměníme si služby. Dny pokračují, pobyt si zpestřujeme celodenním výletem, expediční cíle jsou stále více na dosah. Ke konci pobytu jsme se dokonce seznámili s domorodcem, který nás provedl houštinami a ukázal nám zkratku k zastávce autobusu. Jak dobří lidé na venkově žijí.
Probudili jsme se do posledního rána (k tomu nám pomohla Anička, která svým líbezným hláskem oznamovala budíček, jak jen nejkrásněji to šlo) a začalo se balit. Spacák, knížky, kytary. „Snad máme všechno,” ozvalo se. Cestu vlakem domů jsme povětšinou spali nebo se mačkali v červeném motoráčku s dalšími lidmi. Nebo se mačkali a spali zároveň.
Expedici jsme přežili, ztráty byly minimální. A protože na expedici děláme, co nás baví, těšíme se už na tu příští. Někde, kam v zimě zapíchneme prst do mapy.
Anka, 2.A
