V pondělí 30. 5. vyrazila naše skupinka na výpravu v čele s panem učitelem Chocholáčem. Úspěšně jsme se brzy ráno sešli na nádraží, odkud jsme hnedle odfrčeli vlakem, směr Ostroměř. Počasí se nás neúnavně snažilo zmást, pročež jsme byli dostiženi náhlým deštěm – v lehkém oblečení.
Naštěstí nám však přála alespoň souhra náhod, protože zatímco jsme téměř hodinu čekali na zastávce na další vlak, vypršelo se a my pak mohli do studeného potoka v Borovničce vstoupit suchou nohou. Byla jsme tak neodolatelná skupina, že jsme přemluvili strojvedoucího a průvodčího,
že nám zastavili rychlík do Liberce v Borovničce, kde jinak nikdy nestaví.
V tu ránu se uprostřed lesa rozhořela vášnivá rýžovací horečka, všichni vytasili své speciální nástroje (létací talíře, lopatku z pískoviště, či vhodný kus květináče) a pustili se do hledání. Nakonec se – alespoň většině z nás – podařilo ukořistit nějaký ten maličký rudý granát a spokojeně jsme se uchýlili k rozdělanému ohni, abychom si opekli buřty a poslechli si zajímavé příběhy velitele naší výpravy. Cestou zpět nás opět čekalo nádražní dobrodružství v podobě všemožných přestupů, ale nakonec výprava úspěšně dorazila zpátky domů i s maličkým pokladem.
Eliška Václavíková