V pátek 20. 5. 2016 oficiálně začal festival Proč. Proč Proč? Protože práva člověka nejsou žel pro všechny stejná.
Jirka se proto rozhodl na podporu lidských práv promítnout tři filmy a uvést dvě výstavy. Vlastně čtyři. Celý festival totiž dokreslovaly práce dvou mladých fotografek – Kateřiny Václavíkové a „naší“ Veroniky Koukolové. Vernisáž nám zpříjemnilo trio Veroniky, Davida a Kristýny Šolcové, naší paní učitelky hudební výchovy, hráli moc hezky.
Na vernisáž dorazila a všechny mile překvapila i tvůrkyně výstavy s názvem MY, která vyjadřuje prostřednictvím černobílých fotografií spojení rozdílných lidí prostřednictvím naděje. „Chtěla bych moc poděkovat studentům za úžasnou atmosféru a naprosto profesionálně připravenou výstavu! Celá vernisáž se nesla v uvolněném a přitom slavnostním duchu, prostě skvělé!“ řekla Valentýna Šatrová, autorka fotoprojektu. Druhá výstava se týkala zneužívání dětské práce v různých zemích světa.
Následující týden Jirka promítal filmy z projektu Jeden svět. Filmy Příběh Aarona Schwartze, Tichá inkvizice, či Putinovy děti 404 v nás nechaly jistě mnoho otázek k přemýšlení. Konec festivalu jsme strávili s paní Vaníčkovou z Jičínské charity, která pracuje jako koordinátorka dobrovolníků. Děkujeme všem, kteří se přišli podívat.
Pokud jste nestihli zhlédnout filmy a výstavy, nezoufejte, výstavy jsou k vidění do konce června
v úředních hodinách našeho gymnázia.
Anna Holmanová
Jako autor festivalu bych chtěl poděkovat všem, kteří mi s festivalem pomohli. Pro mne to byly dlouhé noci, kdy jsem musel rozesílat e-maily a doufat, že vše dopadne podle mých představ. Naskytlo se mnoho chvil, kdy jsem postrádal smysl festivalu, a vlastně jen díky nim jsem se nějak držel v pozitivní rovině. Festival hodnotím jako zajímavou zkušenost do budoucna. Vážím si učitelů, kteří mi vůbec umožnili festival uskutečnit, a pak také studentům, co mi pomáhali, protože vytrvali do posledních chvil, ačkoliv to nebyla jejich povinnost a nic kromě dobrého pocitu z toho neměli.
Jirka Ondráček, organizátor Proč?
