Na Hořickém gymnáziu se v pondělí zastavil Jindra Šaršon, který se vrátil z lokality Šid na srbsko-chorvatské hranici. Rozhodl se nabídnout svůj automobil pro posádku, kterou předem neznal, aby se rozjel jako dobrovolník a pomohl uprchlíkům spolu s ostatními.
Posádka čítala celkem šest našich spoluobčanů různého zaměření. Z jeho vyprávění se studenti měli možnost sami přesvědčit, jaká je situace na takzvané „balkánské cestě“.
Jindra své pocity vyjádřil slovy „nepřehledné, chaotické“…
Dobrovolníci na parkovišti v lokalitě Šid pracují každý den nejvíce od 16.00 do 8.00 hodin, kdy jsou jinak uprchlíci zcela ponecháni svému osudu. Přes den jim pomáhá „Srbský komisariát pro uprchlíky“ a neziskovky.
Z našich neziskovek zde pro dobrovolníky z ČR pronajal dům Člověk v tísni, aby měli alespoň nějaké zázemí. Uprchlíci jsou převážně lidé ze zemí postižených válečnými konflikty, nejvíce jich je ze Sýrie, Afgánistánu a Iráku. Potřebují základní hygienické prostředky, boty, oblečení… Někdy je potřeba teplá voda na sunar, čaj.
V Šidu přestupují z autobusů na vlak a pokračují dále do Evropy. Jejich cesta začíná plavbou na přeplněných nafukovacích člunech z Turecka na řecký ostrov Lesbos. Tam jim při jejich vstupu do EU také pomáhají Češi spolu s ostatními dobrovolníky. To vše a mnoho dalších informací se studenti od Jindry dozvěděli. Jindra se nás snažil upozornit také na různé výroky našich předních představitelů a konfrontovat je s reálnou situací, o které se na místě při svém několikadenním pobytu přesvědčil.
Politici a reálná situace
Studenti se sami snažili nad těmito výroky zamyslet a okomentovat je. Po Jindrově výpovědi člověk cítí těžkopádnost a nepřipravenost Bruselu a sám se ptá, jaká že ta naše Evropa vlastně bude. Člověk má pocit, že většina informací v masmédiích je „mimo mísu“. Proto z této situace těží pouze Fistulové, kteří uloví malého českého Foustku na jednoduché řešení.
Pokud bude selhávat politická scéna a občanská společnost se dostatečně neprobudí, bude jejich výlov z evropského rybníka doopravdy stát za to. Děkujeme Jindrovi, že v čase adventu se s námi zastavil a podělil se o své zážitky z Cesty.
Můžeme si jen přát, abychom jim společnými silami v příštím roce ten rybník vypustili. Za klidný advent v Evropě.
