V tomto roce se naše škola opět zúčastnila projektu Kulturou proti antisemitismu. Zdá se, že toto téma je bohužel stále aktuálnější, protože antisemitismus je po loňském masakru židovských obyvatel teroristy Hamásu celosvětově na vzestupu.
Letošním ústředním tématem projektu byly útěky z koncentračních táborů. Zpracovávali jsme útěk Vítězslava Lederera z vyhlazovacího tábora Osvětim. Je to příběh vlastně tak trochu neuvěřitelný. Nacistický dozorce se zamiluje do krásné židovské dívky a rozhodne se, že jí a její matce pomůže utéct. Je potřeba někde venku obstarat falešné doklady, ale on sám mluví pouze německy a rumunsky. Potřebuje někoho, kdo se domluví a kdo se vyzná. Oslovuje tedy několik vězňů, ale ti nabídku k útěku odmítají, protože v ní vidí nacistickou provokaci. Až Vítězslav Lederer, na začátku války zapojený do odboje, na ni kývne. Zdá se mu, že útěk znamená o několik procent větší šanci na přežití, než peklo v táboře…
Rozhodli jsme se tento příběh představit formou černobílých fotografií. Starý muž vzpomíná na svůj život, prohlíží si album a vypráví. S fotografiemi nám pomáhala většina studentů a zapojili se i kantoři. Vzniklo několik set fotografií, z nichž jsme vybrali cca 20, doplnili textem a hudbou.
Hotové dílo jsme pak prezentovali na mezinárodním setkání středních škol v polovině dubna v Praze. Na prvním společném večeru jsme shlédli celkem deset vynikajících prezentací, které byly zpracovány různou formou, jako film, comics, obrazy, básně, živé vystoupení.
V neděli jsme si prošli židovské památky v centru Prahy a odpoledne jsme se již tradičně zúčastnili Pochodu dobré vůle na podporu Izraele. Celý slavnostní program byl zakončen ve Valdštejnské zahradě, kde se studenti opět setkali s přeživšími, ale nikoliv holocaustu z minulého století, nýbrž z loňského roku, z izraelského hudebního festivalu. Jenny Sividya a její přítel vyprávěli svůj příběh o tom, jak prchali před běsněním Hamásu. Jennyn bratr Shlomi nepřežil. Toto svědectví se všech zúčastněných velmi dotklo. Shlomi byl hudební skladatel, a zde v zahradě zazněla jeho píseň.
V pondělí jsme navštívili Malou pevnost v Terezíně. Zkoušeli jsme si představit nepředstavitelné – nelidské podmínky, kterým čelili zdejší vězni; a mnohé z nás zaplavil tíživý smutek. Odpoledne jsme si prohlédli muzeum ghetta a celodenní program jsme pak zakončili krátkou vzpomínkovou akcí na zdejším hřbitově.
Máme plné srdce a plnou hlavu vzpomínek. Nečetli jsme si o holocaustu v učebnicích a o antisemitismu v novinách, ale velmi osobně jsme se potkali s lidmi a jejich příběhy.
V tom vidím hluboký smysl.
Ellen Kloučková
Hořické gymnázium
Děkujeme městu Hořice za poskytnutí programové dotace pro tento vzdělávací projekt.
