Kulturou proti antisemitismu 2023

V letošním roce jsme se s několika studenty opět zúčastnili projektu Kulturou proti antisemitismu.
Letošní 20. ročník byl zaměřen na umění o holocaustu. Do tématu nás uvedl webinář s paní Miriam Mouryc z památníku Yad-Vashem v Jeruzalémě: ukázala nám dochované obrazy a skici z tohoto období a vysvětlila jejich symboliku i vysokou dokumentační hodnotu. Úkolem studentů bylo pokusit se vytvořit nějaké umělecké dílko s touto tématikou. U nás nakonec vznikla dvě: obraz na plátně, kreslený úhlem, který zachycoval příběh Evy Clarke, a film s příběhem skrývaného Žida, který zahráli, nafilmovali a sestříhali studenti prvního a druhého ročníku.
Vrcholem projektu bylo mezinárodní studentské setkání v Praze, kam přijelo celkem asi 180 studentů ze středních škol z ČR, Slovenska a Německa, každá škola se svým projektem. Žasla jsem nad tím, jak nesmírně kreativní studenti jsou a jak rozmanitá díla dokázali vytvořit; některá z nich na opravdu mimořádné úrovni.
Druhý den jsme se zúčastnili pochodu dobré vůle na podporu Izraele a vyjádřili tak myšlenku, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří. Letos nás provázela oblíbená izraelská píseň Chai – Život, kterou na prostranství před Rudolfinem zpívalo několik set lidí.

Program pak pokračoval ve Valdštejnské zahradě. Své projevy zde pronesly osobnosti české politiky i kultury, také paní velvyslankyně státu Izrael; ale nejvzácnějším hostem byla paní Helga Hošková-Weissová, akademická malířka, jejíž obrázky z Terezína obletěly svět. „Maluj, co vidíš“, řekl jí tehdy tatínek, a ona to udělala. Dnes již nemůže vystupovat ze zdravotních důvodů, ale připomněli jsme si její příběh, a byla alespoň s námi a je uprostřed nás na závěrečné fotografii z Valdštejské zahrady.
V podání jejích pravnoučat zde zazněla hymna terezínských dětí.
Pondělí jsme strávili v Terezíně, němečtí studenti navštívili Malou pevnost, čeští a slovenští prošli ghetto. V Magdeburských kasárnách jsme měli možnost uvidět další dochované obrázky z Terezína, protože zde za války pobývalo několik českých malířů. Naše vzpomínání bylo zakončeno pietním aktem a společnou fotografií na zdejším hřbitově ghetta.
V úterý dopoledne jsme se naposledy sešli v hotelovém sále k závěrečné reflexi. Přesně na tento den připadnul izraelský svátek Yom Ha Shoah, den památky obětí holocaustu, kdy se za zvuků sirén na dvě minuty doslova zastaví život v celém Izraeli. Přidali jsme se.
Opět patří velký dík ICEJ, která celou akci neuvěřitelně dobře zorganizovala, umožnila studentům dozvědět se mnoho nového a zažít toto nádherné setkání. Chceme poděkovat i Městu Hořice, které náš pobyt v Praze finančně podpořilo.
Ellen Kloučková
Hořické gymnázium