Disciplína rozdělávání ohně vzájemným třením dřev na první pohled vypadá velmi triviálně. Studenti z 2.A dostali za úkol si ve skupinách nastudovat a připravit si všechno potřebné, aby bylo jejich úsilí korunováno úspěchem – že založí oheň.
Díky nepřítomnosti některých studentů (a přiznejme si i díky špatné přípravě některých skupin) bych první fázi pojmenoval spíš oťukávací. V druhé fázi, která – už to prozradím – byla nejnadějnější, nastal urputný boj o to, jak zkrotit dřevěný vrták a luk s tětivou. V třetí fázi, v které při dobré konstelaci vzplane očekávaný plamínek, se u nás do cíle nedoběhlo.
A tak už víme, že všechno, co se na začátku jeví jako brnkačka, často dopadne úplně jinak. 🙂
