Když mi v září 2018 přišla nabídka na účast v projektu Post Bellum Příběhy našich sousedů, chtěl jsem, aby se naši studenti tohoto projektu zúčastnili, jelikož jsem to považoval za skvělou příležitost naučit se nové dovednosti, které by se jim mohly hodit v jejich dalším životě. Je dobré umět pracovat s nahrávací technikou, vést rozhovor, napsat článek či sestříhat video. Dějepisné téma bylo pro mě v tomto ohledu příjemnou nadstavbou projektu, při němž studenti poznali osobnosti, které ve svém bohatém životě něco zažily či dokázaly.
Myslel jsem, že budu šťastný, když sestavíme alespoň jeden tým z pěti studentů, ale mile mě překvapili. Přihlásilo se jich deset a vytvořili jsme týmy dva. Práce v projektu probíhala od října do konce března. Nejdůležitějším úkolem bylo zvolit pamětníka, jehož životní příběh měli za úkol zpracovat. Ačkoliv jsem měl v záloze připravené možnosti, studenti mě potěšili tím, že si pamětníky nalezli sami. Moje role byla díky nim pouze role hlídače časů a termínů a fungoval jsem jako koordinátor s lidmi z Post Bellum. Během celého projektu jsem neměl nejmenší pochybnost, že by projekt nezvládli. Účastnili se workshopů, které jim měly prohloubit jejich dovednosti a měly jim pomoci v závěrečné práci a prezentaci.
Závěrečná prezentace byla takovou třešničkou na dortu, kdy si naši studenti měli možnost srovnat své dovednosti, které získali na naší škole, s dovednostmi studentů jiných středních škol Královéhradeckého kraje. Z mého pohledu patřily prezentace našich studentů k tomu nejlepšímu, co jsme mohli 29. března 2019 shlédnout v aule Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Doufám, že tento projekt byl pro zúčastněné studenty přínosem a že se jim získané zkušenosti vrátí v budoucnu. Závěrem bych chtěl všem poděkovat za jejich práci.
Díky, Stefane, Míšo, Jinke, Michale, Terko, Ello, Maruško, Lukáši, Adélko a Káťo, bylo mi ctí vás tímto projektem provést.
Luboš Kubíček